Připojování vozidla na dálnici (rychlostní komunikaci)

Problematická jízda v jízdních pruzích a připojování na dálnici

V nedávné době jsem na internetu narazil na několik článků pojednávajících o tom, jak se jezdí resp. jak se má jezdit na dálnicích případně rychlostních komunikacích v a mimo obec. S některými názory a komentáři výkladu zákona nelze jinak než souhlasit, ale našel jsem tam pár názorů, se kterými se úplně neztotožňuji. Jedním z názorů byl výklad o tom, v jakém pruhu se má jezdit. Ze zákona jednoznačně vyplývá, že se jezdí vpravo a všechny pruhy vlevo se používají výhradně pro objíždění a předjíždění pomaleji jedoucích vozidel pokud se nejedná o souběžnou jízdu (lidově zácpu). S tím že se jezdí vpravo souhlasím a zároveň se s tím i ztotožňuji. S čím ale nesouhlasím, je komentář v těchto článcích, že řidič jedoucí nejvyšší povolenou rychlostí v levém pruhu je povinen uvolnit cestu vozidlu, které jede za ním a jede rychleji. Takové vozidlo já osobně pustím před sebe ať si jede, ale až na takovém místě, které je pro mne a moji posádku bezpečné. Pokud jedu na dálnici 130 km/h v levém pruhu a předjíždím několik jedoucích vozidel v pravém případně prostředním pruhu, tak je nejprve bezpečně předjedu a to i s rezervou, abych měl prostor se zařadit. A zároveň si zkontroluji, zda se před předjížděnou skupinou vozidel nevyskytuje připojovací pruh. Ať už je výklad zákona jakýkoliv, nebudu riskovat, že bezprostředně po předjetí této skupiny vozidel začnu křižovat všechny pruhy a vracet se do pravého pruhu, když nemám jistu, že z připojovacích pruhu se nezařazuje vozidlo např. s právem přednosti v jízdě nebo nějaký závodník, který o mě nemusí vědět. Tento připojovací pruh vpravo mám totiž naprosto ideálně v mrtvém úhlu. A to nemluvím o tom, že se tam objeví nějaká motorka. Další problém s připojovacími pruhy je ten, že nemálo těchto připojovacích pruhů je tak krátkých, že se na nich pro většinu vozidel nedá dosáhnout takové rychlosti, aby se bezpečně zařadila do provozu. A když už někdo takové vozidlo má a rozjede se, aby se zařadil před vozidlo jedoucí v pravém průběžném pruhu a podotýkám neohrozí ho, no tak já to tam v takové situaci přeci nepošlu. A připomínám, že takovouto situaci pouze tuším a předpokládám a tímto předvídáním snižuji riziko nehody a za cenu, že nikoho neohrožuji a ani neomezuji. Pouze za mnou jedoucí agresivní řidič nemůže jet svou oblíbenou sto sedmdesátkou a musí si chvíli počkat. Samozřejmě nebavím se tady o tom, že je v pořádku někoho školit a schválně zdržovat, když k tomu není důvod. Bezpečnost cestujících ale důvodem je a jsem ochoten i dostat pokutu než riskovat a bezhlavě se snažit plnit literu zákona, která je beztak v mnoha situacích sporná.